Dvě stě let změnilo svět k lepšímu

Také okolo sebe slyšíte stížnosti na to, jak to vlastně dnes za nic nestojí a občas z toho propadáte lehké skepsi. Nevěšte hlavu a raději pozorně čtěte. A až zase uslyšíte ono pesimistické, kde že jsou ty doby minulé, mávněte nad tím rukou. Svět se totiž neskutečně změnil – k lepšímu.

Max Roser, světově uznávaný ekonom z Oxfordu, který zasvětil svoji kariéru globálnímu vývoji. Jeho statistiky nám přináší ucelený pohled na to, jak dlouhou a trnitou cestu jsme již ušli a co všechno jsme dokázali změnit. Stačí se podívat na graf níže a zjistíte, jak velký pokrok za posledních dvě stě let lidstvo udělalo. Je ale samozřejmé, že vše je bráno globálně a ne všude na světě jsou podmínky ideální. 

Z grafu vyplývá, že spousta palčivých problémů, které dříve lidstvo trápilo, zmizelo v propadlišti dějin. Rozsáhlá negramotnost již světu nevládne, neboť základní vzdělání zažívá několik let svůj velký rozmach a podporu i v zemích, kde ještě nedávno nebylo úplnou samozřejmostí. S tím také souvisí do jisté míry i postupné potírání extrémní chudoby a rozšiřování svobody společně s demokratickými myšlenkami. Světová medicína je nyní na tak vysoké úrovni, že proti většině historických zabijáků již existují účinná očkování, která jsou povinná už od velmi útlého věku. Děsivá dětská úmrtnost, která byla bohužel součástí dřívějšího běžného života, již tak dnes téměř neexistuje. „A i když není naprosto žádná záruka, že bude současný pozitivní vývoj pokračovat, je lidstvo již teď schopno společně řešit budoucí problémy mnohem účinněji než dříve“, říká Roser.

Proč tedy tak moc záleží na tom stále si opakovat a zdůrazňovat, že právě teď je život na naší malé planetě opravdu lepší než kdy jindy? Je to proto, že si paradoxně většina lidí myslí pravý opak. Citujme jeden průzkum, ve kterém byli lidé tázáni na to, zda si myslí, že se situace ve světě zlepšila, zhoršila, nebo zda je stále stejná. Pouze 6 % Američanů, 4 % Němců a 10 % Švédů uvedlo první možnost.

Jiný průzkum, zase zjistil, že si 66 % Američanů myslí, že globální chudoba se za posledních 20 let téměř zdvojnásobila. Ve skutečnosti ale klesla téměř na polovinu. Část viny za toto nepochopení skutečné reality leží také na médiích. Neboť média jsou hlavním zprostředkovatelem názorů a pohledů na svět a denně ovlivňují miliony čtenářů, diváku a posluchačů. Jejich negativní postoje se tak pochopitelně přenáší i na ně a odráží se v našem každodenním životě.

Roser říká, že právě toto nepochopení situace výrazně snižuje naši schopnost poprat se s tím, co nás ještě čeká v budoucnu (ochrana životního prostředí, zvyšování svobody, odstraňování chudoby). Proto je velice důležité znát naše dějiny, jejich vývoj a vědět čeho všeho jsme již úspěšně dosáhli. Ono vědomí, že naše práce má smysl je totiž nezbytná podmínka pro naše sebezdokonalování. Pesimismus tomu naopak brání. „Když si nejsme vědomi naší historie a věříme lžím, riskujeme ztrátu víry v sebe sama”, uzavírá Roser.